Sedmnáctý ročník JASu začal 1.6.2023 příjezdem Jirky s Lubošem do Jihlavy v avizovaný čas 19:00 (+- hodina - ale přijeli přesně). Zde proběhla večeře ve formě špízů. Následovalo seznámení s harmonogramem JASu, který nesl název "Hořké výšky". Poté se už jen volně debatovalo a okolo jedenácté hodiny byla večerka.
Ráno jsme se nasnídali i s Aldou, který hltal moudra Jirky a Luboše. V osm hodin se vyrazilo. Do programu jsme zahrnuli dvě zastávky navíc (prohlídka garáže v Jihlavě a zakoupení dárku pro Marťu ve Velké Bíteši). Po cestě byla ještě jedna neplánovaná čůrací přestávka, kvůli které jsme dorazili do Štramberku mimo časový plán. Štramberk nás uchvátil svou architekturou. Vydali jsme se po naučné stezce Lašská (cca 5,5 km), kde Jirka konečně spatřil jeskyni Šipka, o které se učili ve škole. Kešku Jurův kámen jsme neodlovili, ale Jurův kámen i Jurovu jeskyni jsme viděli. U náměstí jsme se naobědvali, ale akvárium Aqua Tera z důvodu velké fronty se vynechalo. Následoval výstup k hradu Štramberk. Stezka dále vedla na rozhlednu Bílá Hora. Jirka vyžadoval koupit lízátko, jinak odmítal na rozhlednu vylézt. Odsud jsme se vydali k autu okolo kamenolomu stříbrné jezero. Jelikož čas hrál v náš prospěch, zastavilo se ještě na pivo, které bylo zkyslé. Luboš jej došel z nechutí vrátit a prchal od této prodejny. V Kauflandu se udělal rychlý nákup a jelo se ubytovat.
Ubytování bylo opravdu skvostné. Abychom mohli všichni spát v jedné místnosti, nabídla se Jirkovy menší postel, kterou odmítl, jelikož se mu do ní nevešli nohy (je vidět v pořízené dokumentaci). Po ubytování a sprše se začala hrát desková hra Bloodborne. Luboš s Jirkou byli vykulení z pravidel a logiky hry (uznávám, že logiku tato hra má ošemetnou). Hraní jsme přerušili, aby se udělala večeře. Steaky. Bohužel pro Jirku, večeře obsahovala příliš masa a Jirka se přejedl, což mělo za následek, že jeho tělo dávalo veškerou energii do trávení, tudíž stále bojoval s pravidly deskové hry, až mu nakonec okolo 23 hodiny spadli oči. Podařilo se mu sice na chvilku nahodit, ale to už neustál Luboš a usnul také. Páteční večer se zakončil před půlnocí, což na JASu nebývá zvykem.
Ráno jsme se vzbudili okolo 7 hodiny. Pája s Jirkou hned začali debatovat nad hrou, jak zdolat BOSSe. Když vstal i Luboš, udělala se snídaně (míchaná vajíčka, párek, zelenina) a vrhli jsme se na hru.
V 10:00 hodin se vyrazilo na Radhošť. Když Pája viděl, jak dopadli kluci po 5,5 km procházce s převýšením 280m, bál se, že 12 km dlouhá tůra s převýšením cca 580m by hochy zabila. Proto svolil, aby se vyjelo až k Pustevnám autem a kruh se značně pozměnil. Převýšení bylo opět cca 280m a trasa dlouhá 9,5 km. Zde je odkaz na původní trasu a na realizovanou. Výšlap na Radhošť probíhal v poklidu s občerstvovací zastávkou u suchy Radegast. Na Radhošti se snažil Luboš vyfotit selfe s kaplí. Kaple byla pro Lubošův fotoaparát příliš vysoká a tak ho Pája několikrát upozornil, že mu tam chybí špička, z čehož měl velkou srandu Jirka, který si představoval modlící lidi v kapli poslouchající z venku stále jednu větu do kola "Chybí ti tam špička!". Než se vyrazilo na zpět, ještě došlo k občerstvení v Horském hotelu Radegast. Při zpáteční cestě pánové Jirka a Luboš odmítali odbočit na turistickou stezku na hřebenu Radhoště. V tu samou chvíli sem zda odbočovala jiná skupinka, kde jejich vedoucí člen měl ten samý problém s morálkou své družiny jako Pája. Také polovina stávkovala a odmítala odbočit. Když se jim jejich vedoucí začal oddalovat, rozešli se za ním. Jirka s Lubošem se nakonec přidali. Tato cesta byla pro pravé turisty, kteří se mohli zdravit "Ahoj", jak jsme následně poznali. Luboš zde objevil nové místo pro google mapy (pramen U Koloucha). Oběd jsme se rozhodli nakonec nerealizovat na Pustevnách a odjeli jsme do Rožnova do restaurace Gibon. Oběd byl pozdní, okolo 16 hodiny. Následovala zastávka v Lidlu a po 17 hodině se dorazilo zpět do apartmánu, kde se pokračovalo v deskové hře. Ta caa ve 20 hod byla přerušena, aby se udělali hamburgery. Jirka se opět přejedl a po 23 hodině vytuhl. S radostí přijal informaci, že končíme a své tělo přesunul ze země na postel, kde sebou plácnul.
Ráno se vyspávalo až do půl osmé. Proběhla snídaně, úklid a odjezd před půl desátou. Při cestě zpátky jsme se zastavili opět v Rožnově, nyní za účelem navštívit Karlův kopec kde se nachází Jurkovičova rozhledna (okruh 2,5km, převýšení cca 100m). Po cestě jsme si přečetli zajímavé informace o Dušanovi Samuelu Jurkoviči, který byl architektem budov na Pustevnách, Luhačovicích a Jurkovičovy rozhledny. Oběd se realizoval ve Vyškově. Do Jihlavy jsme se vrátili cca o hodinu dříve, než bylo v harmonogramu.